Vánoce 2017 Zázvorky

Letos jsem si prostě řekla, že se na Vánoce připravím včas a že se budu těšit. A taky že jo. Vánoční nálada se dostavila sama a já si pouštím koledy u prvního plechu cukroví. A to je teprve konec listopadu. Prostě je třeba udělat si to hezké nebo jak se dnes po seversku říká – hygge. Jen tak mimo `HYGGE prostě šťastný způsob života` je skvělá kniha!

Takže, takto přinesete vánoční náladu k vám domů: Recept (viz níže). Vykrajovátka po babičce. Teplý nápoj nebo sklenka vína. Přístroj, který hraje koledy. Máte všechno? Tak se do toho můžeme pustit.

Recept jsem našla v Herbáři 3, je původně z první republiky od slavné kuchařky Marie Janků-Sandtnerové. Samozřejmě nebyl bezlepkový, a tak jsem si ho přizpůsobila k obrazu svému bezlepkovému. Hlavně přidáním kokosové mouky, protože kombinace kokos, zázvor, citrón mi přijde prostě božská.

Co budeme potřebovat:

100g hladké bezlepkové mouky (já měla Doves Farm)
30g kokosové mouky + na pomoučení válu
1 lžička bezlepkového prášku do pečiva
150g krupicového cukru
kůra z 1/2 citronu
1 lžíce nastrouhaného čerstvého zázvoru
2 žloutky
1 celé vejce
půlky mandlí na ozdobení

Smíchejte mouky, prášek do pečiva a cukr. Do suchých ingrediencí nastrouhejte cca polovinu kůry z dobře omytého citrónu a asi 2cm kousek čerstvého zázvoru. Nakonec přidejte jedno celé vajíčko a 2 žloutky (bílky lze použít třeba na kokosky recept zde http://monmonde.cz/blackwhite-christmas/). Vypracujte tuhé těsto, zabalte ho do fólie a nechte v lednici přes noc odležet. Druhý den vyválejte na plát cca  0,4 cm, těsto je třeba ze začátku dost pomoučit kokosovou moukou, protože lepí. No a pak už vykrajujte libovolné tvary a zdobte rozpůlenými mandlemi. Pečte na plechu vyloženém pečícím papírem v předehřáté troubě na 150 °C cca 15 minut. Zázvorky krásně vyskočí, ale je možné, že vám sem tam nějaká popraská. Aby nepraskaly, zkusila jsem je před pečením potřít vodou – pomohlo to, ale už nevyskočily tak hezky, jako ty nepotřené.

Zázvorky jsou po upečení tvrdší, ale měly by do Vánoc změknout (cca 3 týdny). Musím se ale přiznat, že mi tak chutnaly, že jsem jich schroupala několik rovnou z plechu. A snad budou chutnat i vám…

Kuchařka: Manželé v kuchyni

Miluju kuchařky. Sbírám je. A čtu před spaním. Vážně. Není nic krásnějšího, než dobře napsaná kuchařka, se skvělými recepty a hezkými fotkami. Bohužel v těch ‚našich‘ bezlepkových kuchařkách převažuje spíše stručnost a praktičnost, a s hezkými fotografiemi je to bída. A tak si svou touhu po kráse ukájím na kuchařkach lepkových, kde si recepty musím přetvářet. A někdy to vyjde a někdy ne, taková loterie.

Dnes mi ale kurýr přinesl něco výjimečného. Kuchařku Manželé v kuchyni od manželského páru Jirky a Mariky Kučových. Je poznat, že Jirka s Marikou ji vytvořili s láskou. Nádherné fotky a neotřelé, přesto jednoduché recepty. Až na pár výjimek jsou všechny bezlepkové, přehledně označené přeškrtnutým klasem. A tak se nemůžu dočkat, až se začtu, až poprvé uvařím. Mám už ji připravenou na nočním stolku.

Na sociálních sítích tenhle pár naleznete jako @blogkitchenstory na Instagramu, jako @kitchenstorycz na Facebooku a v neposlední řadě na jejich blogu http://www.kitchenstory.cz/ .

Pokud chcete potěšit bezlepkáře, tahle kuchařka je prostě ten nejlepší dárek! Je zabalená v textilním pytlíčku, který doma ještě určitě využijete. Mě udělala radost obrovskou. Prostě i bezlepková kuchařka může vypadat skvěle. Tak jen víc a víc takových.

Krásný den

Zuzka

Bezlepkové palačinky na víkend

palacinka1

Miluju víkendy. Ale nejhorší na nich je, že vždycky tak rychle utečou. Miluju ta rána, kdy mě nebudí nepříjemný zvuk budíku, ale vzbudím se sama, jen světlem, které proniká skrz žaluzie. Někdy se rozhodnu ještě na chvíli zavřít oči nebo sáhnu po knize. Vždycky už se mi ale v hlavě rodí plán na snídani. Z dětství si pamatuji opulentní snídaně, které chystala moje babička na naší chatě. Máslo, džem, paštika, kompot, šunka, sýr, salámy, kakao, čaj, bílá káva, spousta nakrájené zeleniny a jednou za čas, perfektní míchaná vajíčka mého dědy. A všechno vonělo lesem a prázdninami… no a proto mám ráda o víkendu pořádnou snídani. Přes týden se člověk odbývá, něco popadne a letí do víru velkoměsta. Ale o víkendu ne…

Takovou perfektní snídaní připravenou s láskou jsou pro mě palačinky. Říká se jim různě: palačinky, amolety, crepes…  U nás se vždy jedly jako oběd, ale nikdy jsem sladkým jídlům na oběd nefandila, takže u mne jsou zařazené v kategorii jídel na dobré ráno.

Recept je prostý, palačinky tak dělala moje babička, maminka a naštěstí fungují i v bezlepkové variantě, takže je tak dělám i já:

1/2 litru mléka
250 g bezlepkové mouky
1/2 lžičky prášku do pečiva
1/2 vanilkového cukru
3 vejce
1 lžíce cukru moučka
špetka soli
máslo na potření pánve + na potření palačinek, moučkový cukr na posypání, marmeláda

S bezlepkovou moukou si můžete vyhrát.Od Schäru používám Bread mix i Mix it! Universal. Pokud použijete samokypřící mouku Doves Farm, nemusíte už přidávat prášek do pečiva. Pro trochu zdravější variantu někdy nahrazuji polovinu bílé mouky moukou pohankovou. Nebojte se experimentovat, tyhle palačinky zatím vždycky vyšly.

Marmelády mám nejraději ty doma dělané, kde není žádná chemie. Pokud marmeládu musíte koupit, určitě doporučuji Marmelády s příběhem. Levnější variantou jsou pak marmelády například od firmy Hamé, kde je přímo uvedeno, že neobsahují lepek.

Všechny ingredience smíchejte v tekuté těsto. Pánev hodně rozpalte, já ji vždy potřu mašlovačkou trochou másla, ale opravdu jen malinko. Pak dám doprostřed pánve naběračku těsta a krouživým pohybem rozliju těsto po celé pánvi tak, aby bylo co nejtenčí. Tahle práce se vám vyplatí v podobě krásně křupavých okrajů. A když začnou okraje zlátnout a těsto zasychat i z mokré strany, je čas palačinku obrátit. A tak pořád dokola, než zpracujete všechno těsto. Pak už jen namazat marmeládou, zatočit, potřít rozpuštěným máslem a posypat moučkovým cukrem. Někdy se ale stane, že není co mazat – palačinky jsou totiž tak dobré, že vám je strávníci budou brát pod rukama.

Takže, je sice teprve úterý večer, ale já se už těším na víkendovou snídani…

Domácí bezlepkový burger

Burger&me

Je tu nový rok a s ním spousta nových nadějí a předsevzetí. Budu víc pít vodu, víc se starat o pleť, budu mít ve věcech pořádek, budu chodit včas, zhubnu 4 kila, budu častěji psát na blog… A to je jen zlomek. Jak dlouho mi to asi vydrží? Zatím jsou 2 týdny pryč a jsem celkem odhodlaná. A píšu. Ať jsou vaše předsevzetí podobná nebo ne, určitě se shodneme na tom, že nový rok se musí začít něčím dobrým. A tím myslím něčím opravdu dobrým. Hamburgrem.

 

250 g mletého hovězího masa (lze i napůl s vepřovým)

1 vejce

2 lžíce bezlepkové mouky

1 červená cibule

listový salát

rajče

slanina nebo špek (Krásno, Le&Co.)

hořčice (pikantní, chilli, medová), majonéza

sůl, pepř

bezlepková houska na burger

 

Slaninu doporučuji si koupit vcelku a ukrojit si vlastní, pořádný plátek. Housek na hamburgery je v bezlepkovém sortimentu už celkem dost. Ta moje je Bezlepková vícezrnná houska od firmy Zdravý Styl, Ladislav Michalík (www.bezlepkovepecivo.cz) Ale housku na burger bez lepku vyrábí dnes už i Schär, NutriFree a nebo si lze upéct i housku vlastní.

houska dokřupava opecena

Základem je dobré mleté maso. Já jezdím k panu Křečkovi na Vinohrady nebo na náměstí Jiřího z Poděbrad na farmářské trhy. I když to nemám zrovna za rohem, cesta tam se vyplatí. Když je maso kvalitní, nádherně pak přijímá chuť koření a bylinek, které do něj dáte. Pro naše účely stačí mleté maso jen osolit a opepřit. To stačí, necháme vyniknout samotnou chuť masa. Pak do něj dáme jedno vejce a promícháme. Pokud je maso příliš mokré, přidáme 2 lžíce bezlepkové mouky na zahuštění. Vytvarujeme hamburgerové placky.

připraveno? jdeme na to...

Červenou cibuli nakrájejte na kolečka a osmahněte společně s plátky slaniny a masem. Dobré je taky osmahnout rozříznutou housku na výpeku ze slaniny (řezem dolů). Když všechno tohle hodíte v létě na gril bude to stát za to.

slanina cibule maso

Housku potřete hořčicí a majonézou. Já osobně mám ráda pikantní hořčici Snico s feferony. S výběrem hořčice si vyhrajte. A majonézu mám nejradši Hellmanns. Tahle kombinace je parádní. A teď už je vrstvěte: salát, rajče, slanina, maso a cibule. A opět hořčice a majonéza pokud chcete.

Burger je prostě nej!

pan Burger

 

Za skvělé fotky děkuji Michalu Urešovi.

Black&White Christmas

black-and-white

Čas plyne a plyne, zima se přihnala a já už zase pěkně dlouho nic nenapsala. Ale blogy se mají plnit o Vánocích a tak jsou tu moje černo bílé, ne úplně tradiční, Vánoce. Přála bych si trávit advent jako naši předci, v klidu, míru, péct cukroví podle kuchařky mojí babičky, dekorovat dům a těšit se na Vánoce. Dnešní doba tomu ale nepřeje a já na poslední chvíli honím adventní věnec a jsem ráda, že stihnu 2 druhy svátečních cukrátek. Pokud jste na tom stejně jako já, určitě oceníte 2 bezlepkové recepty.

New York – část první

new york

New York – There’s nothing you can’t do, jak zpívá Alicia Keys ve své písni Empire State Of Mind . A já se těšila a šetřila abych se do tohoto města nekonečných možností mohla podívat. Bezlepková dieta je tam totiž životním stylem celkem běžným a počítají s ní v každé druhé restauraci. No a najednou jsem zpátky, týden dovolené je pryč. Ale mám pro vás spoustu tipů a fotek, New Yorkem jsem se totiž doslova projedla.

Bezlepkový chléb slunečnicový

 

chleba 2

Na CeliakiFestu bylo asi nejvíc dotazů na doma pečený chléb. A tak jsem celý víkend pro vás pekla a fotila…

Chleba jsem vždycky považovala za vyšší dívčí a ohromnou složitost. Odmítala jsem řešit psyllia a xantanové gumy, protože jsem věděla, že to zkusím jednou a zůstanou mi ležet doma. Až s příchodem bezlepkového festivalu mi začalo vrtat hlavou, že by to chtělo přeci jen chleba domácí. Recept mám nakonec od své sestry, která má na bezlepkové recepty prostě šťastnou ruku. Po několika neúspěšných pokusech s pekárnou i bez jsem se na ni obrátila s prosbou o radu. Poprvé se mi vůbec nechtělo věřit, že je to tak jednoduché, pořád jsem jí psala, jestli to či ono dělám správně a jestli v receptu něco nechybí. Ale je to tak – pouze mouka, voda, droždí, kmín, sůl a čas… hlavně čas.

CeliakiFest Plzeň

CelikiFest 4.6.2016

Pokud jste milovníky dobrého jídla bez lepku, určitě nesmíte chybět na prvním ročníku CelikiFestu v Plzni 4.6.2016 v areálu Papírny. Tolik bezlepkových dobrot najednou totiž jen tak nenajdete. Sladké, slané a všechno bezlepkové. Přijde mi super, že je to akce, kdy koupíte hotová jídla, což je příjemná změna od veletrhů, kde většinou bývají k dispozici spíš základní suroviny jako mouky a balené pečivo. Kromě dobrého jídla je přichystán i bohatý kulturní program, takže si myslím, že do Plzně se vyplatí jet i z větší dálky.

Lehký dort s jahodami

dort jahodový

Jaro je tu už konečně naplno a s ním i spousta svátků a narozenin. A to chce na oslavu dort! Co si budeme povídat u nás s dietou je těžké samo o sobě vůbec nějaký dort sehnat, koupit nebo upéct. Dalším úkolem z kategorie velmi těžké je, aby chutnal i lepkářům.

Vajíčková pomazánka – povelikonoční ‚must have‘

Vajíčková pomazánka

Letos jsem si řekla, že si Velikonoce užiju, odpočinu si. Sice z toho nakonec byla honba za zdravím, ale beránci a mazance z toho vyšly úplně stejně – letos jsem je prostě nedělala. Bez jedné jediné věci si ale Velikonoce představit nedokážu, a to je vajíčková pomazánka. S čerstvou pažitkou voní a chutná po jaru. A určitě se vám bude hodit, protože tak spotřebujete vajíčka vařená natvrdo, pro která si nepřišli koledníci.

Kari řízečky

kari řízečky

Tenhle recept vyžaduje přípravu den předem, ale můžu vám zaručit, že investovaná snaha se vyplatí. Doporučuji si schovat pár řízečků stranou, protože se může stát, že ještě dřív, než dosmažíte, už žádné nebudou. Řízečky jsou skvělé pohoštění, pokud je v dohlednu nějaká oslava či večírek. U nás nikdy nezbyly!!!

Chefparade – kurz Maso, maso, maso I.

Steaky z roštěnce se žampiony

Učit se kuchařskému řemeslu přímo od těch nejlepších? Tak to ani s bezlepkovou dietou nemusí být problém…

Miluju vaření a dobré jídlo, takže logicky mám pořád touhu se zlepšovat. Dlouho jsem pokukovala po mnoha kuchařských kurzech, ale vždycky to skončilo na tom, že na mě určitě budou zas koukat jako na tu bezlepkovou potížistku, co si pořád něco vymýšlí. A tak jsem to vzdala předem a raději si doma pročítala své kuchařské knihy.

Pak se nám ale doma objevily poukazy do Chefparade jako dárek, a tak jsem si řekla, že kdy jindy to zkusit, než teď. V nejhorším budu pozorovat postup, nebudu jíst, udělám si poznámky a uvařím si to doma. Prostě jako vždycky a se vším. To se ale, jak správně tušíte, nestalo.